DÍTĚ A PES

Děti a psi určitě patří k sobě a rozhodně je pro vývojdítěte prospěšné, když může vyrůstat se psem.

Pokud existuje třeba jen dočasně nějaká překážka proč psamít nemůžeme, je důležité neizolovat děti od psů i když se jich třeba samibojíme, protože dítě se bude se psy určitě v budoucnu často potkávat anení nic horšího než neustálým varováním dítěte v něm vypěstovatpřesvědčení že každý pes je krvelačná bestie a je nezbytné před ním utéct. Jeto velmi smutný pohled na matku která drží ve vzduchu svoje dítě a před nístojí s tázavým pohledem pes vrtící ocasem.

Na druhé straně nenecháváme své dítě hladit každého cizíhopsa aniž se domluvíme s majitelem, že může a i pak velmi bedlivě sledujemechování psa a jakékoli náznaky nepřátelství. Také jsem měla případ maléhojezevčíka, který k nám opakovaně přicházel na vyšetření že pokousal dítě,neboť přes varování majitelky ho stále cizí maminky nechávali hladit své dětis tím jak je roztomilý.

To je také důležité – pokud je člověk poraněn psem, je zezákona povinnost majitele přivést psa na klinické vyšetření neprodleně poporanění i pokud je očkován proti vzteklině.

 

Celkově bych zvolila dva úhly pohledu – co bylo dřív, dítěnebo pes?

  1. Dítě: pokud máme malé dítě a rozhodneme se pořídit si psa, je důležité věnovat pozornost několika okolnostem. Štěně je vhodné odebrat od feny ve věku 7 týdnů, kdy je to možné a pokud možno ne později, tento věk je totiž důležitý pro správnou socializaci a zvykání na nové prostředí a „smečku“. Nenechat se umluvit chovatelem, který se potřebuje zbavit štěňat která mu doma zůstala, že to bude určitě bez problémů. Úplně nejlepší je, pokud štěně pochází od chovatele, kde bylo v kontaktu s malými dětmi – to je případ naší Adélky. Musíme být opatrní na to jak dítě se štěnětem zachází a vysvětlit mu co smí a co ne. Pokud máme dítě trochu starší (předškolní věk), mělo by  už chápat co to znamená když pes zavrčí a co když vrtí ocasem a olízne ruku. Že není vhodné psa rušit při krmení nebo mu dokonce brát misku. Někteří psi si nechají líbit vše, někteří ne. Přesto je nesmyslné říkat – náš pes by našemu dítěti nikdy neublížil, mohu je nechat klidně samotné. Pes je pes a dítě může vždy udělat něco, co mu nebude příjemné a ohnat se. (zdůraznila bych to). Vysvětlit dítěti,že pes je živá bytost a musí mít svůj prostor (pelíšek) kam mu nikdo nesmí především v době kdy chce odpočívat. 

 Asi od věku 7 let lzedítěti svěřit určitou část péče o psa – krmení, vodu. Osobně nejsem příznivcemaby malé dítě psa samo venčilo – nikdy nevíte co se může stát a to i u psamalého plemene. Natož velkého, pokud ho dítě fyzicky nezvládne.

 

  1. Pes:  Po příchodu domů z porodnice je ideální nechat miminko pejskovi očuchat a nadále se o psa starat stejně jako předtím, hladit ho, mazlit se s ním, chodit na procházky aby neměl pocit že je dítě příčinou jeho zanedbávání.

 

Zdravotní hledisko:

 

Některé nemoci jsou přenosné ze psa na člověka a děti jsouvysoce riziková skupina. Takže je velmi důležité štěně pravidelně odčervovat –štěně do roka každé 2 měsíce, dále 4x ročně. Pravidelné očkování jesamozřejmostí. Blechy mohou přenášet tasemnice, proto dbejte na prevenci –pravidelně aplikujte  vnějšíantiparazitika.

Také je důležité naučit dítě pravidelnému mytí rukou předjídlem a po návratu z procházky.

Domluvit se se svým veterinárním lékařem a při každoročnímočkování nechat psa důkladně vyšetřit, i některá kožní onemocnění jsou přenosnána člověka.