6.2.2007
Ucho je derivátem kůže a stejně jako ona je to orgán citlivý na vlivy vnějšího prostředí. Také mnoho celkových onemocnění organismu se může projevovat chorobami uší. Proto je třeba věnovat péči o uši patřičnou pozornost.
U malých štěňat se uší boltce jenom prohlíží, a pokud to není nutné, nijak se nečistí. V uchu je totiž nastolena určitá mikrobiální rovnováha a až jejím narušením vzniká zánět. Též určité množství ušního mazu je v pořádku a není třeba ho proto odstraňovat. Psí ucho má rovněž svou charakteristickou „vůni“ a pokud si ji majitel dokáže zapamatovat, bude snáze odlišovat zápach při zánětu vnějšího zvukovodu.
Jestliže si ale majitel přinese kotě z venkovní populace koček nebo z útulku, je třeba naopak uši velmi důkladně vyšetřit. U těchto zvířat je totiž velká pravděpodobnost, že budou mít ušní svrab. Ucho je v tomto případě plné tmavého sekretu připomínajícího kávovou sedlinu a kočka si ho intenzivně drbe – ušní svrab se ale dobře léčí a není přenosný na psa ani člověka.
Tím, co obvykle zahájí potíže s ušními záněty, je koupel. Pes se smí koupat v šamponu nejdříve ve věku 6 měsíců. Před koupelí je vhodné ušní boltce vycpat smotkem vaty, osobně používám s úspěchem dámské odličovací tampony. Po koupání ale majitel nesmí zapomenout vatu odstranit a po té boltec ještě jednou vytřít do sucha vatou na prstě. Zbytek vody ve spodní části zvukovodu totiž vytvoří příznivé prostředí pro rozmnožení patogenních mikroorganismů, dojde k narušení přirozené rovnováhy a to je příčina vzniku zánětu vnějšího zvukovodu. Pes si pak začíná ucho drbat a je nutné navštívit veterinárního lékaře.
Dále se postupuje podle závažnosti onemocnění. V případě začínajícího mírného zánětu je možné léčbu zahájit nasazením tzv. čistících ušních kapek, které obsahují desinfekční složku. Tyto kapky jsou ideální i pro běžnou „údržbu“ uší – pokud se jedná o pacienta s opakujícími se záněty, může majitel 2x až 3 týdně zvukovod vykapat a po té vytřít vatou na prstě krouživým pohybem směrem ven. Při domácím ošetření by neměly být používány malé vatové tyčinky určené pro čištění uší u lidí. Jejich konec je totiž příliš tvrdý a může způsobit podráždění kůže zvukovodu.
Záněty uší jsou také častější u psů, kteří mají rádi venkovní vodní toky – řeky, rybníky a další vodní zdroje, které mohou být zejména v parném létě zdrojem patogenních mikroorganismů. Doporučuji po takové koupeli psa osprchovat čistou vodou, uši vykapat větším množstvím čistících kapek, vytřít smotkem vaty a zbytek nechat vyklepat.
Pokud ale přesto dojde k rozvoji vážnějšího zánětu, je nutná léčba antibiotickými ušními kapkami.
