JAK SPRÁVNĚ KRMIT KOČKU

Většího mlsouna než kočku by jste mezi domácími mazlíčky asi těžko hledali. Kočka je velmi vybíravá a splnit její představy o složení stravy není vždy jednoduché. Alespoň že se většinou jedná o zvíře menší než pes a tudíž toho sní méně.

Ale vezměme to od začátku. Na rozdíl od psa u koček nerozeznáváme z hlediska výživy velká a malá plemena, tudíž kotě mainské mývalí kočky a běžné evropské krátkosrsté  má stejné nároky na kvalitativní složení potravy, jen se bude lišit její množství.

Kotě saje na začátku mateřské mléko. Pokud ho má kočka - máma – nedostatek, je zcela nevhodné podávat kravské mléko jako náhradu, neboť jeho složení se velmi liší od kočičího. K tomuto účelu je možné koupit sušené mléko pro koťata.

Od 4 týdnů je vhodné začít přikrmovat pevnou stravou – měla by to být z komerčních krmiv ta určená pro koťata. Je v ní více tuků a bílkovin tak aby to vyhovovalo rostoucímu mláděti. Mohou to být granule, máčené, i konzervy, nejprve v malém množství a postupně ve zvyšujících se dávkách. Koťata jsou v tomto věku  velmi zvědavá a ochotně nové krmení zkoušejí. Samozřejmě je možné koťátku i vařit – dietní maso (rybí, krůtí nebo kuřecí) s malým množstvím přílohy (rýže). Tu kočky někdy velmi striktně odmítají, jsou ještě zarytějšími masožravci  než  psi.

Dospívající a dospělá kočka může být krmena opět vařenou nebo komerčně vyráběnou stravou. Pokud volí majitel domácí stravu, je zcela nezbytné přidávat vitamínové doplňky pro kočky. Kočičí organismus totiž vyžaduje exogenní přísun některých aminokyselin (např. taurinu a argininu),bez nichž se neobejde. Jejich množství ve vařené stravě lze jen těžko odhadnout. Z tohoto hlediska naopak lépe vyhovuje komerčně vyráběná strava, která samozřejmě obsahuje všechny nezbytné živiny v optimálním množství. Některý čtenář může namítnout, co ale ty tisíce venkovských koček žijících ze zbytků a toho co si uloví. Tato zvířata pochopitelně téměř jistě nemohou mít správně vyváženou stravu. To se ale pak také odráží v jejich vysoké nemocnosti, špatném vývoji a vysoké úmrtnosti především na různé virové kočičí infekce, proti kterým se jejich oslabený imunitní systém nedokáže bránit.

Stejně jako pro psy máme na trhu velký výběr granulí a konzerv i pro kočky. Platí též podobná zásada -  kvalita se dá přibližně odhadnout dle ceny. Bohužel kočka si většinou vybere sama a pokud jí nebudou drahé granule chutnat, nebude jíst třeba i několik dní než majitel ztratí nervy a koupí něco jiného. K tomu se váže i další problematika související s výživou - některá onemocnění častá u koček léčená především změnou krmiva. Například při selhání ledvin nebo onemocnění dolních cest močových je striktní dieta naprosto zásadní. Bývá pak někdy potíž nalézt druh granulí, které bude kočka jíst, abychom dosáhli požadovaného léčebného efektu. Některé firmy vyrábějící dražší a kvalitnější krmiva proto produkují různé kategorie granulí- např. pro kočky a kocoury po kastraci, žijící doma nebo naopak chodící ven, pro obézní a starší kočky, kterými se snaží těmto onemocněním předcházet. Doporučuji proto pokud má majitel zájem krmit svojí kočku co nejvhodnějším druhem granulí, poradit se se svým veterinárním lékařem, který s ohledem na konkrétní zvíře vybere ten správný.

Na závěr se zmíním ještě o jednom mýtu souvisejícím s výživou koček – totiž že kočku je nejlépe krmit mlékem. Není tomu tak, některé kočky mohou mít po mléku dokonce silný průjem a rozhodně to není vhodná potravina pro monodietu. Proto mléko kočce podávejte jen v malém  množství a nejprve vyzkoušejte, zda ho bude dobře snášet.