KREVNÍ SKUPINY A KREVNÍ TRANSFÚZE

Stejně jako u člověka, může se i u Vašeho psa nebo kočkystát, že bude potřebovat doplnit ztracené nebo zničené červené krvinky nebokrevní destičky krevní transfúzí.

Nejčastější situací vyžadující krevní transfúzi je silnékrvácení po traumatu např. po autonehodách nebov průběhu závažných chirurgických zákroků, zvláště pak u zvířats poruchou krevní srážlivosti.

Hlavním problémem při krevních transfúzích jsou krevnískupiny. Zjednodušeně řečeno, jsou to struktury na povrchu červených krvinek,které říkají imunitnímu systému, že tyto krvinky jsou tělu vlastní a není nutnose proti nim bránit. Pokud se při lékařském ošetření dostanou do krevního oběhucizí krvinky jiné krevní skupiny, tělo si vytvoří vytváří proti nim protilátky.

U člověka jsou známy čtyři krevní skupiny, u psů jsouv hlavní skupině tři, ale celkem jich je známo zatím asi třináct, u kočekjsou dvě – A a B.

U psa naštěstí první transfúze i neslučitelné krevní skupinyve většině případů nevadí, protože si tělo vytvoří protilátky až později, kdypřijaté červené krvinky už splnily svůj úkol. Problém může nastat až přiopakované transfúzi, kdy už je imunitní systém vybaven protilátkami.V praxi je ale většinou transfúze nutná pouze jednorázově při náhlém akutnímkrvácení kdy znamená pro zvíře záchranu života.

Prakticky se transfúze provádí dvěma způsoby. Oba vyžadujíspolupráci dárce, jímž je klidný zdravý pes nad 35 kg živé hmotnosti. Prvním jetransfúze přímo z dárce do příjemce. Druhý způsob předpokládá odběr krvedo krevního vaku.  Tuto krev je možnouchovávat asi tři týdny. Ideálně by měly být pacientovi podávány pouze potřebnékrvinky nebo destičky, ale jejich izolace je technicky i finančně náročná aproto se provádí téměř výhradně výše popsané postupy.

U koček jsou pouze dvě krevní skupiny. Většina koček máskupinu A, pouze některá plemena mají skupinu B – např. britská, birma, perskánebo devonrex.  U koček je ale nutno jakou člověka podávat při transfúzi krev stejné krevní skupiny.