MUŽE VÁŠ PES DAROVAT KREV?

Dárcovství krve není v humánní medicíně nic neobvyklého akaždému z nás se může stát, že bude krev od cizího člověka potřebovat. Je protochvályhodné, pokud nám lidem nebrání nějaký zdravotní problém nebo „strach z jehel“,když se dárcem krve staneme. Ale možná Vás majitele psů překvapí, že i Váš pesmůže pomoci jinému psu v nouzi.

 Důvodemk transfuzi může být např. velká krevní ztráta při úrazech, chronickémkrvácení, otravách, po operacích, také při orgánových selháních (jater neboledvin), některých chorobách z poruch imunity aj.

Transfuze krve je aplikace krve (odebrané zdravémudárci) nemocnému příjemci. Její správná účinnost je podmíněná shodou tzv.krevních skupin obou jedinců.  Každý ví,že u člověka existují 4 krevní skupiny – A,B,AB a 0.  Pes je na tom „hůře“ -  je popsáno 8 krevních skupin a u jednohojedince může být přítomno více z nich. Pokud se v jednom organismu setkají„nekompatibilní“ krevní skupiny, může dojít k tzv. transfuzní reakci,při níž se tělo příjemce brání darované krvi vytvořenými protilátkami. Tynapadnou přijaté krevní buňky a v krevním řečišti je náhle nedostatek červenýchkrvinek, které roznášejí kyslík do tkání. Rozpad těchto krvinek se projevížloutenkou, anémií, apatií, zhoršení chuti k jídlu, zvýšenou teplotou a ažselháním jater. Dalším projevem může být alergická reakce – od mírné kopřivkypo těžký anafylaktický šok nezřídka končící smrtí.

Proto by každý člověk měl znát svoji krevní skupinu a předpřípadnou transfuzí je vždy pečlivě zjišťována, aby nedošlo k omylu. U psaje situace jiná, vzhledem k množství krevních skupin a tudíž složitostistanovení příslušných faktorů se přesné stanovení běžně neprovádí a vychází seze skutečnosti, že při první transfuzi je riziko transfuzní reakce velmi malé,neboť si tělo příjemce ještě nemohlo vytvořit protilátky. Každá další transfuzeale představuje již značné riziko, takže pokud je opravdu nezbytná, je nutnépřed ní provést alespoň tzv. křížovou reakci, při níž se smísí krev dárce apříjemce a sleduje se vznik případné nežádoucí sraženiny (tzv.aglutinace).

Pes, který je dárcem krve, musí splňovat několik podmínek –měl by vážit více než 35 kg, zdravý, v minulosti nesměl být příjemcemkrve, správně vakcinovaný a alespoň 5 měsíců krev nedaroval. U fen ještě platí,že by neměly mít v anamnéze březost. Samotný odběr je jednoduchý – krev seodebírá přes katetr (kanylu) zavedený do žíly do odběrového vakuv množství 100 až 200 ml, celá procedura trvá většinou 15 – 20 minut.

Odebranou krev je nejlépe použít okamžitě, při správnémskladování vydrží maximálně několik dní. Poměrně často je proto majitel nucenshánět po známých a kamarádech někoho se psem splňujícím podmínky dárce, abymohl pomoci svému psu.

Veterinární nemocnice a kliniky provádějící častějitransfuze mají většinou rejstřík majitelů ochotných dát krev svého psak dispozici. Pokud jste právě Vy takovým majitelem, obraťte se na svéhoveterinárního lékaře, může Vám poradit takové pracoviště v blízkostiVašeho bydliště, kde budou jistě kolegové i majitelé nemocného psav případě potřeby vděční za Vaši pomoc.